C.G. JUNG ARCHETYP: 3 VÝPRAVY NA DNO LIDSKÉ DUŠE

Většina přednášek o Jungovi je ztráta času. Ukážou vám úhledného švýcarského pána s dýmkou. Vysvětlí rozdíl mezi introvertem a extrovertem. Možná přidají pár slov o archetypech. Hotovo. Je to bezpečné. A k uzoufání nudné. Tady je ale ten háček. Skutečná psychologie totiž nevznikla na univerzitě. Zrodila se tak jak ji napsal život. Moje trilogie „Archetyp: Tři výpravy na dno lidské duše“ dělá něco, do čeho se na univerzitách dodnes nikomu moc nechce. Půjdeme společně přímo do Jungova nitra. Nezkoumáme jeho teorie zvnějšku jako učebnicové příklady. Podíváme se na jeho vlastní, optiku z let, kdy se mu hroutila realita. Z dob, kdy si tajně vyřezával modly, komunikoval s cizími entitami a svou rozpadající se mysl zapisoval do Červené knihy. Toto je ta zásadní přidaná hodnota a unikátní pohled. Unikátní pohled zevnitř. Zjistíte, že otec hlubinné psychologie spíš než lékaře připomínal šamana, co balancuje nad propastí. Bude to jako jako triler. Pokud ale svůj duchovní rozvoj neberete jen jako víkendové hobby, poučky z učebnic vám prostě stačit nebudou. Musíte jít ke zdroji. Ty samé síly, které Junga ovládaly, totiž právě teď mohou pracovat i uvnitř vás. Způsobují vaše nevysvětlitelné chování. Formují vaše nejbližší vztahy. Formují vaše sny. Nebo vás dost často k vašemu vlastnímu překvapení varují před reálným průšvihem o dost dřív, než si ho vůbec stihne všimnout váš mozek. Běžný seberozvoj nabízí hezké, pozitivní afirmace. Já bych vám rád místo toho chtěl rozbít pár starých vzorců pří dole, ve vaší temné kotelně vaší psychiky.

Carl Gustav Jung Archetyp: Dva muži v jednom těle Díl 1

Když jsem se prokousával desítkami oficiálních i těch hodně alternativních knih, došlo mi jedno. Akademici i mnozí alternativci nám Jungův příběh dost cenzurují. Prodávají ho jako vlídného dědečka s dýmkou. Zapomeňte na to. Jung už ve dvanácti s hrůzou zjistil, že v jeho těle nežije jen on. Byl tam i zahořklý stařec z 18. století. Pak se mu doslova začala hroutit realita. V rodinném obýváku zničehonic explodoval masivní ořechový stůl. Rána jako z děla. Brzy nato praskl v zásuvce ocelový nůž. Sám od sebe. Byla to sugesce? Fyzikální anomálie? Ne. Každopádně ho to vytrhlo z iluzí a donutilo zkoumat spiritistické seance a reálně naslouchat hlasům mrtvých. A do toho Freud. Známe ten jejich třináctihodinový debatní maraton. Mě ale fascinuje spíš to, jak otec psychoanalýzy na lodi do Ameriky regulérně omdlel. Důvod? Jung mu prostě jen nadšeně popsal pravěké mumie z bažin. Freud si to hned vyložil jako jeho podvědomou touhu ho zabít. Zažijte se mnou příběh s perspektivy duše člověka, o kterém nám věda zapomněla říci pravdu.

Carl Gustav Jung Archetyp: Kdo žije v suterénu vaší duše? Díl 2

Když jsem léta studoval Carla Gustava Junga a to i na Univerzitě došlo mi, že kademici se bojí suterénu. A my půjdeme přímo tam. Představte si špičkového psychiatra, co dřepí u jezera a zoufale si staví z bláta hrady. Zhroucení? Vlastně ano. Vezměte si Sabinu Spielreinovou. Byla zralá na kazajku. Jung ji riskantně vtáhl do výzkumu. Zachránil ji, jenže vzápětí se s ní dostal do zakázaného poměru. Pak začal skutečný pád do tmy. Odborníci to neradi slyší. Ale Jung v té době reálně potkával různé výjevy a trpaslíky. Nahlížel do krystalů a bavil se s okřídleným guruem Philemonem. Zapisoval to do Červené knihy a rval se svou vlastní ženskou stránkou, co mu neustále podsouvala, že jde jen o podivné umění. Rodina pak děsivou knihu radši na desetiletí zamkla v trezoru. Aby ne. Dům se mu plnil duchy. Zvonky zvonily naprázdno. Mrtví křižáci se z temnot dožadovali odpovědí. Byla to schizofrenie? Ne. Právě z tohoto pekla ale dnes víme, co tvoří naše opakující se sny a nevysvětlitelné zkraty. Tvářit se, že tenhle stín uvnitř nemáme, je totiž nebezpečné. Pojďte se mnou nahlédněte pod povrch tajemství. 

Carl Gustav Jung Archetyp: Zlatý brouk a jiné záhady světa Díl 3

Jung nakonec opustil suterén. V Novém Mexiku mu indiáni potvrdili, co už dávno tušil. Na Západě jsme úplně ztratili duši, protože jsme si zvykli myslet jen mozkem. Jung už v roce 1936 přesně předpověděl druhou světovou válku. Nepotřeboval k tomu geopolitické analýzy. Stačilo mu sledovat, jak se v německém kolektivním nevědomí pomalu probouzí starý bůh Wotan. Později dokonce pro americké tajné služby zpracovával psychologický profil Hitlera. Tady už jsme docela dost za hranou toho, co běžná akademická obec snese. Během infarktu si prošel klinickou smrtí. Vnější realita a naše hlava nejsou podle něj oddělené světy. Vezměte si fenomén synchronicity. Pacientka sedí v křesle a vypráví sen o zlatém skarabeovi. Přesně v tu jedinou vteřinu zvenku narazí do okna ordinace živý, zlatavý brouk. Náhoda? Vůbec. Vnitřní chaos se prostě jen na moment propsal do reálného světa. Pod námi všemi proudí jeden společný, temný oceán nevědomí. Cílem je jím projít a dojít k individuaci. Zní to vznešeně, ale znamená to jedinou věc. Musíme ze sebe centimetr po centimetru, dost bolavě oškrábat všechny nánosy od rodičů a společnosti. Abychom konečně zjistili, kým máme skutečně být.

Níže můžete zhlédnout pozvánku, kde osobně hovořím o webináři Carl Gustav Jung Archetyp: Tři výpravy na dno lidské duše.